Fragmentace lesa má své vítěze a poražené   


02.12.2017    Vytvořil: Administrátor

Rozštěpení plochy tropického lesa na menší izolované plochy nutí čím dál více živočišných druhů žít v lesních okrajích. Druhům závislým na skutečném jádrovém lese kvůli tomu hrozí vymizení. Osmdesát pět procent druhů je fragmentací lesa nějak ovlivněno.   

Výzkumná studie publikovaná minulý týden v prestižním vědeckém časopise Nature ukazuje, jak se mění biodiverzita v důsledku odlesňování a fragmentace: některé druhy dovedla na pokraj vyhubení, zatímco jiné v měnícím se prostředí prospívají.

Během výzkumu, který vedl vědecký tým z Univerzity Newcastle a Královské univerzity v Londýně (obě ve Velké Británii), byla sesbírána data o více než 1500 druzích lesních obratlovců. Tým vědců zjistil, že 85 % druhů je fragmentací lesa nějak ovlivněno. Vítězové jsou ti živočichové, kteří vyhledávají lesní okraje, zatímco poražení jsou ti, kteří závisí na jádrových územích lesa a jejichž prostředí je neustále narušováno.

Tým vědců nyní doufá, že využije sesbírané informace k ochraně a obnově lesa tím, že vyvine systém k předpovídání, které druhy mají větší tendenci z měnícího se lesa mizet. Doktor Marion Pfeifer, hlavní autor z Univerzity Newcastle, vysvětluje: „Tropický les a zvířata, která v něm žijí,  vymírají alarmující rychlostí, ale k tomu, abychom je skutečně ochránili, potřebujeme znát, jak na ně fragmentace území dopadá. Je to kritické pro stovky druhů, o kterých jsme zjistili, že jsou závislé na nedotčených jádrových lesích, což jsou lesy, které se nacházejí dále než 200 až 400 metrů od lesních okrajů. Sem patří druhy jako luskoun ostrovní (Manis javanica), kakadu (Zanda baudinii) nebo tapír středoamerický (Tapirus bairdii). Tyto druhy jsou vysoce citlivé ke změnám prostředí a proto mnohem spíše vymizí z krajiny, která obsahuje pouze malý podíl nedotčených lesů.“

Polovina světových lesů se dnes nachází do 500 metrů od „lesního okraje“ a to kvůli rozrůstání silniční sítě, těžbě dřeva, zemědělství a dalším lidským aktivitám. Tyto okraje vypadají jinak než skutečný jádrový les. Je zde více světla, méně vlhkosti a obecně vyšší teploty. Vědecký tým analyzoval 1673 druhů savců, ptáků, plazů a obojživelníků, aby zjistil jak reagují na podmínky okrajů lesa. Využil k tomu data o hustotě druhů, která sesbíral ve fragmentované krajině po celém světě.

Využitím nové prostorové statistické analýzy vyvinuté na Královské univerzitě v Londýně byli vědci schopni prokázat, že 85 % druhů je fragmentací lesa nějak zasaženo, buď negativně nebo pozitivně. Okrajový efekt vytváří speciální okrajová společenstva druhů, která nesou jen malou podobnost se společenstvy vnitřních lesů. Dotčené druhy pak reflektují změny ekologických funkcí měnícího se lesního prostředí.

Robert Ewans, profesor ekologie na Královské univerzitě v Londýně, vysvětluje: „Okolo poloviny druhů ze změny lesa profituje, protože preferuje okraj lesa a vyhýbá se vnitřnímu lesu. Druhá polovina změnou trpí, nemá ráda okraj lesa a namísto toho se ukrývá v hlubokém lese. Vítězové a poražení si přesto nejsou rovní. Některé druhy, které mají rády okraj lesa, jsou invazivní jako například hroznýš královský. Mezi druhy, které se schovávají v hlubokém lese, patří více ohrožených vyhynutím – jako například luskoun ostrovní.“

Analýza, kterou vědecký tým vypracoval, umožňuje sledovat hustotu druhů v závislosti na okrajovém efektu tak, aby bylo možné předpovědět dopad na biodiverzitu v závislosti na úbytku a fragmentaci lesa. Může to být užitečné pro management území. Dalším krokem by mohlo být využití dat tak, aby ochranáři divoké přírody mohli vytvářet „optimální krajinu“, která kombinuje využití lesů s ochranou biodiversity.

Studii je možné v originálním znění stáhnout na tomto odkazu: M. Pfeifer, V. Lefebvre et al. (2017): Creation of forest edges has a global impact on forest vertebrates. Nature.


Komentáře

Pro vložení komentáře je nutné se registrovat.

 
 

Vyhledat na webu