Poklesly čínské emise oxidu siřičitého   


03.12.2017    Vytvořil: Administrátor

Čínské emise oxidu siřičitého za poslední desetiletí výrazně poklesly, ale mezitím vzrostly ty indické. Nová studie naznačuje, že Indie dnes může být největším znečišťovatelem oxidem siřičitým na světě.

Oxid siřičitý je látka znečišťující ovzduší. Způsobuje kyselé deště, smog a řadu zdravotních problémů. Vzniká především při spalování uhlí při výrobě elektřiny. Přestože jak Čína, tak Indie zůstávají největšími spotřebiteli uhlí na světě, nová studie vedená Univerzitou Maryland zjistila, že čínské emise oxidu siřičitého klesly od roku 2007 o 75 %, zatímco indické emise za stejné období stouply o 50 %. Publikované výsledky naznačují, že Indie se stává největším světovým znečišťovatelem oxidem siřičitým. Zmíněná studie byla publikována ve vědeckém časopise Scientific Reports v listopadu 2017.

Významný pokles emisí oxidu siřičitého v Číně předčil všechna očekávání a předpovědi. Zdá se, že je to díky přísnější regulaci oxidu siřičitého, kterou Čína zavedla. Čína a Indie využívají uhlí, které běžně obsahuje až 3 % síry. Většina emisí oxidu siřičitého v těchto dvou zemích pochází z uhelných elektráren a dalších průmyslových podniků, které uhlí spalují. Především Peking trpí vážným smogem, protože se v jeho okolí nachází velké množství elektráren a průmyslových podniků závislých na uhlí. Na začátku tisíciletí začala Čína s politikou regulací: postihování znečišťovatelů, zavádění cílů na snížení emisí a zpřísňování emisních limitů. Podle výsledků současné studie se tyto snahy vyplácejí.

„Koncentrace oxidu siřičitého v Číně dramaticky poklesla, přestože spotřeba uhlí stoupla o 50 % a výroba elektrické energie stoupla o 100 %,“ vysvětlil profesor Li, který je zapojen do výzkumu Godárdova kosmického střediska NASA. „Z toho vyplývá, že většina zlepšení nastala v důsledku snižování emisí.“

Navzdory výraznému poklesu emisí oxidu siřičitého nedávné výsledky jiných vědeckých studií ukázaly, že kvalita ovzduší v Číně zůstává velmi špatná a stále způsobuje závažné zdravotní problémy. To je způsobeno především tím, že oxid siřičitý přispívá pouze mezi 10  a 20 % ke všem částicím, které způsobují smog. Pokud chce Čína mít v Pekingu modrou oblohu, potřebuje snížit také další znečišťující látky.

Na rozdíl od Číny, indické emise oxidu siřičitého za poslední desetiletí vzrostly o 50 %. Indie v roce 2012 spustila svou největší uhelnou elektrárnu a stále nezavedla přísnou kontrolu emisí jako Čína. Výhodou Indie je fakt, že vzrůst emisí oxidu siřičitého zde nezpůsobuje tolik zdravotních problémů jako je tomu v Číně, protože největší zdroje emisí jsou v méně zalidněných oblastech. Přesto lze očekávat, že s růstem požadavků po větší výrobě elektřiny se mohou následky v Indii zhoršovat.

Aby vědci vytvořili přesné emisní profily Indie a Číny, zkombinovali v této studii data ze dvou rozdílných modelů. V prvním vědci sesbírali roční odhady emisí dle výpočtů mnoha různých fabrik, elektráren, automobilů a dalších znečišťovatelů vypouštějících oxid siřičitý. Přes svou neúplnost a neaktuálnost jsou tyto výpočty důležitými zdroji dat.

Mapy srovnávají celkové roční množství oxidu siřičitého v Indii a Číně během roku 2005 (nalevo) a 2016 (napravo). Fialová znázorňuje nejvyšší koncentrace, zatímco bílá znázorňuje nejnižší. Viditelný je výrazný pokles v oblasti severovýchodní Číny.

 

Druhým zdrojem dat byl pro výzkumníky měřící systém Ozone Monitoring Instrument (OIM) umístěný na satelitech Aura patřících NASA. Ten detekuje znečišťující látky v atmosféře včetně oxidu siřičitého. Měřící systém OMI sbírá aktuální informace a prostorově zaznamenává také zdroje emisí, které nejsou uvedeny ve výpočtech. Nevýhodou je, že zaznamená pouze velké zdroje emisí. Dále pak jeho měření ovlivňují oblačnost a nevhodné atmosferické podmínky.

Aby těmto problémům předešli, vědci z Univerzity Maryland a NASA spolupracovali s výzkumníky z institutu Životní prostředí a klimatická změna Kanada (Environment and Climate Change Canada) na vývoji algoritmu pro přesnou kvantifikaci dat získaných měřícím zařízením OMI. Navíc spoluautoři studie z Katedry atmosférické a oceánské vědy (Department of Atmospheric and Oceanic Science) na Univerzitě Maryland využili meteorologické letadlo, kterým měřili koncentrace oxidu siřičitého a dalších znečišťujících látek přímo v atmosféře v jedné z nejvíce znečištěných oblastí v Číně. Srovnáním přímých měření s daty z měřícího zařízení OMI došlo k ověření výsledných dat.

Kombinací výpočtů a dat z měřícího zařízení OMI byl vytvořen přesnější odhad než by vznikl pouhým využitím jednoho zdroje dat. Studie publikované v minulosti, které se věnovaly předpovědím emisí oxidu siřičitého, předpokládaly, že čínské emise klesnou na současnou úroveň nejdříve v roce 2030. Tyto studie ovšem neodrážely reálnou situaci na zemi. Současná studie tak zdůraznila význam využívání satelitních měření pro monitoring kvality ovzduší a především pro regiony, které se mohou rychle a neočekávaně změnit.

Odkaz na článek: Can Li et al. (2017): India Is Overtaking China as the World’s Largest Emitter of Anthropogenic Sulfur Dioxide. Scientific Reports 7 (1).


Komentáře

Pro vložení komentáře je nutné se registrovat.

 
 

Vyhledat na webu