Ve Francii již brzy začne demontáž dvou přehrad   


04.12.2017    Vytvořil: Administrátor

Demontáž dvou velkých přehrad započne následující rok na severu Francie. Vyplývá to z dlouho se rodícího plánu na uvolnění vodních migračních cest, který nedávno podepsala francouzská vláda. Rozhodnutí vítají a chválí environmentální skupiny a nazývají ho naprostým evropským unikátem.

Na počátku roku 2018 začnou práce na odstranění 35 metrů vysoké přehrady Vezins a 15 metrů vysoké přehrady La Roche qui boit v Normandii. Tyto bariéry na řece Sélune produkovaly téměř sto let vodní energii pro region.

Francie si zahrávala s představou demontování přehrad po dobu osmi let, ale teprve v listopadu letošního roku ministr ekologie Nicolas Hulot oznámil, že vláda dává plánu zelenou. „Rehabilitací ekologických funkcí říčního kontinua dává tento ministerský závazek jasně najevo, že nám na  obnově biodiverzity záleží,“ řekl Hulot a dodal, že tento druh projektů by měl být také prioritní ve snahách vlády ke snížení dopadů na stále problematičtější klimatickou změnu. Vláda zdůraznila, že v regionu není riziko záplav, ale bezpečnostní hodnocení budou během a po demoličních pracích stále prováděna.

Environmentální skupiny rozhodnutí uvítaly, protože dvě dotčené přehrady dlouhodobě znemožňovaly migraci lososa a dalších druhů vodních živočichů podél vodního toku. „Odstranění těchto překážek pomůže zpřírodnit celých 90 kilometrů řeky Sélune. Rybám umožní migrovat a sedimentu zase pomůže sunout se přirozeně v korytě. Výrazně to zlepší říční biodiverzitu,“ vysvětlil ředitel organizace Evropská říční síť (European Rivers Network) Roberto Epple. Problém s transportem sedimentu se v minulosti ukázal jako jeden z nejvýznamnějších aspektů existence přehrad na řekách. Nad přehradami ve Francii se do roku 2014 nakupilo 400 000 krychlových metrů sedimentů. To znamená, že kvalita vody nad přehradami se výrazně zhoršuje.

Foto: 35 metrů vysoká přehrada Vezins v Normandii určená k odstranění (foto Eau et Riviéres).

S odstraněním přehrad, které by mělo být podle plánu dokončeno nejdříve na podzim roku 2019, si mohou obyvatelé oblastí umístěných podél řeky slibovat zvýšený turismus včetně možností pro rybaření a vodní sporty. Environmentální skupiny přesto po ministru Hulotovi žádají, aby ustanovil závazný časový plán prací. Ředitel Nadace severoatlantického lososa (North Atlantic Salmon Fund) Orri Vigfússon napsal v otevřeném dopise, že řeka Sélune by se mohla stát jednou z hlavních oblastí rybaření na udici v Evropě a odhadl, že zhruba 5000 dalších lososů by se mohlo do řeky po odstranění přehrad vrátit.

Členské státy Evropské unie jsou zavázány Rámcovou směrnicí o vodní politice, podle které by měly zajistit, aby jejich vodní toky zůstaly čisté a ekologicky funkční. Demolice přehrad bude největším projektem svého druhu v Evropě. Martina Mlinaric ze Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund – WWF) chválila Francii za to, že „ukazuje cestu k odstraňování přehrad, čímž aktivně pomáhá řekám a vodním ekosystémům od jejich škodlivých vlivů.“

K odstraňování přehrad již dochází v USA, přičemž v Evropě se zatím jedná o naprosto ojedinělé rozhodnutí. V České republice stále přetrvává spíše opačná tendence. Ministerstvo zemědělství spolu s povodími českých řek plánuje stavby několika nových přehrad. Jednou z nich je plánovaná vodní nádrž Skalička na řece Bečvě, která by měla především chránit před povodněmi. Stát již začal vykupovat pozemky. Proti záměru se postavila skupina ekologických organizací a odborníků z univerzit pod názvem Spojená Bečva. Namísto přehrady navrhují alternativní variantu bočního polderu, který by na poslední nepřehrazené štěrkonosné řece v Česku zachoval přirozený chod sedimentů a možnost migrace ryb. Zdá se, že trend odstraňování přehrad k nám zatím ještě nedorazil a nějakou dobu si na něj ještě počkáme.

Neočekávaným efektem odstranění přehrad by navíc mohlo být snížení emisí metanu, protože přehrady jsou dle současných vědeckých studií považovány za mnohem významnější zdroj skleníkových plynů než se dříve předpokládalo. Podle studie publikované v oxfordském vědeckém žurnálu BioScience produkují velké přehrady po celém světě metan, který vzniká v sedimentech velkých nádrží, kde jsou ideální podmínky pro vznik tohoto nebezpečného skleníkového plynu. Rozkládající se organické zbytky vegetace v sedimentech přehrad uvolní ročně odhadem miliardy tun tohoto plynu.

Metan má ve srovnání s oxidem uhličitým mnohem větší potenciál oteplovat světové klima, ačkoliv jeho celkové atmosferické koncentrace jsou o několik řádů nižší. Metan je uvolňován z mnoha různých zdrojů včetně zemědělství a průmyslu fosilních paliv. Pokud francouzské rozhodnutí odstranit své dvě přehrady spustí hnutí bourání starých a vysloužilých přehrad, pak by to znamenalo významnou evropskou snahu o snížení emisí metanu, ale také pomoc mnoha dalším environmentálním problémům.


Komentáře

Pro vložení komentáře je nutné se registrovat.

 
 

Vyhledat na webu